česky english

Diskuse


Příspěvek k diskusi:


nepovinné

nepovinné






Otázka (Supratech) k docentovi, přednášejícímu elektrodynamiku na pedagogické fakultě: Jaký je váš pohled na fyzikální schopnost odstínění části okruhu PHG supravodičem ?
Odpověď (docent): Supravodič vytlačí magnetické pole ze svého objemu. Toto pole naruší vnější magnetické pole. Pokud má rotační symetrii, potom je tato symetrie narušena a pole se stane více nehomogenním. Pokud by vzniklo indukované napětí, potom supravodič neovlivní průchod proudu obvodem. Další fyzikální pohled: Vzhledem k orientaci stíněné větve v ose rovnoběžné s indukčními čarami, indukované napětí by tam v případě homogenního pole nevzniklo, protože magnetická síla by na elektrony byla nulová i bez stínění. Při malém rozptylu magnetických indukčních čar by ovšem mohla toto napětí vyvolat. Dle mého názoru supravodivé stínění není podstatné.
Reakce (Supratech): Měření na Figure 3 ve verzi 2 reportu https://arxiv.org/abs/1601.07750v2 ukazuje, že průběh výsledné složky indukce B není ani zdaleka rovnoběžný s tělesem PHG. Kdyby tomu tak bylo, tak by výsledná kolmá složka (složka, která vodič fakticky ovlivňuje) na vodič byla nulová a nebylo by možné zachovat princip divB = 0 a nastal by spor s teorií okamžitě. PHG by bylo funkční i bez úprav se stíněním.
Supravodič pole vytlačí. Indukční čáry supravodivé stínění obtečou vždy nejkratší dráhou. Rovnoběžná složka indukčních čar se stíněním prakticky neexistuje. Obtékají ho tedy kolmé složky a to nejkratší možnou cestou. Optékající indukční čáry již nejsou schopny nějak ovlivňovat okruh, který je mimo stínění. Ve verzi 3 reportu http://www.supratech.org/cz/public/indukce.pdf je stínění umístěno jinak a se stejným výsledkem.

Otázka (Supratech): Jaký je váš názor na existenci nerovnováhy EMF (elektromotorické napětí) při použití supravodivého odstínění v PHG ?
Odpověď (docent): S odvoláním na předchozí případ uvádím, že magnetické stínění by mělo význam v případě nehomogenního pole, ale ne zásadní, vzhledem k orientaci vodiče rovnoběžně s myšlenými indukčními čarami. Nerovnováha elektromotorických napětí je způsobena jiným tokem magnetické indukce přes větve i a
Reakce (Supratech): Ve verzi 3 reportu je stínění umístěno jinak a se stejným výsledkem. Indukční čáry jdou podél tělesa FHG opravdu jen myšlenkově. Opět odkazuji na Figure 3 ve verzi 2 reportu. Z vašeho pohledu nerovnováhy v uvedených větvích by musel PHG fungovat i bez stínění.

Otázka (Supratech): Je výsledek experimentu se stíněným PHG očekávatelný nebo ne a zda je tedy v něčem nový ? Pokud není, uvítáme nějaké vysvětlující odkazy ap..
Odpověď (docent): Pokud by v případě nepohybujícího se obdélníkového závitu se pohybovaly pouze magnety, pak lze předpokládat, že magnetické indukční čáry (magnetické pole) může vstupovat do plochy závitu v důsledku jeho nehomogenity, kterou vytváří magnetické indukční čáry vystupující z neodymových magnetů ve spodní části. Může tomu přispět i pole, které je odstíněné, tedy vytlačené z objemu supravodičů zajišťujících stínění. Předpokládáme tedy nesymetrii magnetického pole, které se mění s časem tím, že se magnety souose otáčí a magnetické indukční čáry vstupují do plochy závitu, čímž by se měnil částečně i magnetický indukční tok.
V případě, že se otáčí závit, potom je splněna podmínka pro vznik indukovaného napětí tím, že závit „protíná“ magnetické pole svou větví i a . Podle obrázku 1 vzniká ve spodní části obdélníková plocha, zde by to byla kruhová plocha. Musíme ale diskutovat zase nehomogenitu pole v systému uspořádání diskových magnetů. Homogenitu můžeme očekávat ve spodní části (podle toho jak daleko je od spodního magnetu) a zboku, kde je supravodivé stínění, protože tam dojde k odstínění pole. To se sice nedostane k větvi j, ale přispěje k nehomogenitě celkového magnetického pole. Indukované napětí v horní a spodní části i a vzniknout může, v části j nemůže v důsledku odstínění a v ose, která jde vodičem rovnoběžně s indukčními čarami, tedy v případě homogenního pole opět nemůže vzniknout (pouze předpokládáme-li nehomogenní pole).
Reakce (Supratech): Jak jsem sdělil v předchozích reakcí, tak pole nemá takto idealizovaný půběh. Vzhledem k tomu, že neexistuje univerzální vztažná soustava nemá smysl posuzovat indukční situaci z pohledu stojících magnetů nebo z pohledu stojícího závitu. Oba pohledy jsou ekvivalentní a musí mít stejný fyzikální výsledek.

Otázka (Supratech): Jaké je vaše vysvětlení Faraday paradoxu ?
Odpověď (docent): Moje vysvětlení Faradayova paradoxu v případě klasických kartáčových homopolárních generátorů toho, že k indukci uvnitř disku, který se neotáčí je to, že magnetické pole je i při rotaci magnetů stále stejné a nevzniká tak žádný magnetický indukční tok. Ani při deformaci pole supravodivým stíněním (jak jste správně uvedl, že stále platí, že divB = 0). Pokud se bude otáčet disk vůči magnetickému poli, pohybují se fakticky elektrony ve vodiči a tento proud elektronů vytváří magnetické pole, které pak v kartáčích vytváří indukované napětí.
V případě bezkartáčového motoru podle Vaší konstrukce se vodič (rám) nepohybuje a indukované napětí nevznikne. Proto nemůžete nic naměřit.
Reakce (Supratech): Musím konstatovat, že je zcela jedno z jaké soustavy posuzujete funkci PHG/FHG. Obě soustavy jsou ekvivalentní. Jen připomínám, že existence privilegované inerciální soustavy - éteru byla postupně zpochybňována např. Michelsonovým-Morleyovým experimentem a vyvrácena pomocí postulátů relativity od roku 1905. Pokud připustíme relativistické vysvětlení Faraday paradoxu, tak se o žádný paradox nejedná: Je úplně lhostejné zda se disk otáčí a magnet stojí nebo naopak magnet se otáčí a disk stojí. V obou případech nastává indukční rovnováha EMF. Vnější i vnitřní příspěvky EMF jsou si rovny z důvodu, že platí divB = 0. Z toho plyne nulová indukce a platí to stejné i pro nestíněné PHG. U FHG však nastává indukční nerovnováha EMF z toho důvodu, že disk je s magnety pevně spojen. Vnitřní tok se na tvorbě EMF tedy nepodílí. Vnější indukční čáry se pohybují vůči rámu s kartáči a měla by se tedy teoreticky indukovat EMF z vnějšího toku.

Dovětek (Supratech): Panu docentovi děkujeme. Chápeme, že problematika FHG není dobře známa a je málo v povědomí zvláště na pedagogických fakultách. Dialog byl upraven do maximální stručnosti a k maximálnímu pochopení jádra sporu. S podobným naivistickým vysvětlením funkce FHG jsme se setkali i u jednotlivců z ČVUT. Odkaz příkladu takového nekomplexního vysvětlení je na http://worldnpa.org/abstracts/abstracts_5875.pdf nebo na https://en.wikipedia.org/wiki/Homopolar_generator .

Aktuality

4 


Vlastnosti mikrosvěta se v makrosvětě projevují mnohem více, než jsme si dosud mysleli.
Neztrácejí se, jen mění formy, které čekají na odhalení. I toto je důvod, proč jsme se rozhodli přípravy avizovaného reportu přímého důkazu, že změna magnetického toku je slabá podmínka ke vzniku elektromagnetické indukce, zařadit až do monografie. Dalším důvodem je též velký objem dat a dokazování mimo rozsah stručného reportu. Tomu, kdo by měl zájem takový report realizovat, zapůjčíme zdarma jedinečný stolní tester homogenizovaného magnetického pole. Místo tohoto reportu publikujeme aktualizovanou verzi stávajícího reportu (s názvem: "Maxwellovy rovnice popisují jen specialní fyzikální případ, který je považován za obecně platný."), ve kterém jsou objasněny fyzikální příčiny nemožnosti vzniku indukce v homogenním nebo homogenizovaném magnetickém poli. V aktualizovaném reportu je matematický aparát ještě více přizpůsoben Maxwellovým rovnicím a bude zřejmé, proč tak dlouhodobě odolávají revizi, kterou avizuje kvantová fyzika:
Dozvíte se že, obecně vzato, je to způsobeno tím, že většina konstrukčních řešení na vyvolání indukce nebo opačného jevu se fyzikálně nacházejí, díky různým symetriím a technologické proveditelnosti, v oblasti, která neumožňuje odhalení dalších vlastností magnetického pole. Dosavadní, snadno proveditelná technická řešení využívající jenom nehomogenní magnetické pole, nemohou poskytovat úplné informace.
Jinými slovy: nespokojili jsme se s akademickým redukcionismem nebo matematickými indukcemi. Naše metody jsou převážně deduktivní a experimentální. Díky těmto metodám se nám podařílo dosáhnout simulace homogenního magnetického pole a podařilo se odhalit, že současné teoretické závěry elektrodynamiky neplatí obecně. V aktualizovaném reportu dospějeme k závěru, že vlastnosti mikrosvěta se v makrosvětě projevují mnohem více, než jsme si dosud mysleli.

Fakt, že se patentové úřady na celém světě dopouštějí rozhodovacích omylů, by mohl vést k iniciaci přehodnocování oficiální teoretické platformy. Na jaře 2017 jsme prostřednictvím datové schránky nabídli panu děkanovi ČVUT Praha, aby si kdokoliv ze zaměstnanců fakulty elektrotechnické vyzvedl odměnu motivačního konta. Tato výzva zůstala bez jakékoliv odezvy. Přitom stačilo předvést funkční model některého patentovaného ryzího generátoru / ryzího motoru (k zapůjčení nebo zakoupení reálného výrobku byla ve výzvě uvedena čísla patentů a odkazy na autory). Aktuální zůstatek tohoto konta je zde. K této částce je k dispozici dalších 200 tis. CZK na režijní náklady. Originál textu výzvy je k nahlédnutí na tomto linku.
Budeme usilovat o systematickou medializaci našich experimentů. Byli bychom rádi, kdyby se zapojili další přispěvatelé na vratné motivační konto. Dnes již víme s absolutní jistotou, že nikdo nebude schopen předvést žádný, ani patentovaný model PHG / PHM a tedy jediným účelem navyšování tohoto konta je diskreditace současného pohledu na elektrodynamiku a tím potažmo i vědeckého konzervatismu. Bližší informace najdete zde.




Úvahy o matematické a fyzikální logice II:
Nádherný příklad propastného rozdílu mezi matematickou a fyzikální logikou jsme získali od mladé doktorandky následujícím výrokem: "Každý bagr ve vašem obýváku má modrou barvu" Je to pravdivý výrok ? 99,99 % populace okamžitě napadne jediná odpověď: Nepravdivý výrok, protože do většiny obývacích pokojů se žádný bagr nevejde. Některým napadne, že je to chyták. Těch, co vědí, proč je to výrok matematicky pravdivý, je minimum. Platí dokonce, že každý výrok nad prázdnou množinou je pravdivý. Můžeme o nějaké množině tvrdit cokoliv jen do doby, dokud nezjistíme, že tato možina je neprázdná. Fyzikální logika je na straně drtivé většiny a dle této logiky by musel každý namítnout, že výrok nemá smysl. Fyzik tedy přemýšlí o věcech, o kterých předpokládá, že patří do nějaké neprázdné zájmové množiny. Matematikové přemýšlejí o čemkoliv bez ohledu, zda má objekt zájmu nějaký reálný základ. Matematikovi záleží na správnosti a úplnosti (soundness and completeness), kdežto fyzik by se o úplnost a uzavřenost vůbec neměl pokoušet. Fyzik se musí pouze přibližovat k reálné pravdě. Jakmile se fyzik začne pokoušet hledat nějakou uzavřenost a úplnost a může se mu to i podařit, tak se vystavuje nebezpečí, že se tato pravda matematicky všeobecně zalíbí. Do této pasti se dostala současná oficiální elektrodynamika. Více jak 150 let zůstala beze změny. Autor základních rovnic elektrodynamiky se stal celebritou. Samotný pokrok se úplně zastavil. Právě kvantová fyzika objevuje ony rozpory mezi klasickou a kvantovou elektrodynamikou. Mnozí akademikové tyto rozpory vysvětlují "oslím můstkem", který se jeví jako pravdivý: V makrosvětě se vše kvantové vytratí. Předchozí věta je výrok nad myšlenkově prázdnou množinou. Nikdo nemá ani zdání, jak vypadá ona množina vytrácejících se faktorů, a přesto se mnozí k takovým redukcionistickým výrokům uchylují. Jenže nic se nevytrácí. Tak jako ve vesmíru astronomové nacházejí relikty, které napovídají o minulosti a struktuře, tak i v elektrodynamice nalézáme, tedy v naší laboratoři, makro formy energetických hladin. Závěrem vyslovíme praktické tvrzení: Výroky nad prázdnou množinou nebo nad množinou, o které nic nevíme, jsou fyzikálně sterilní.