česky english
  • Elektromagnetický warp

    Disponujeme důkazem, že dosažení warp pohonu pomocí elktromagnetického pole není "science fiction". Na obrázku vidíte jeden z modelů nereaktivní pohonné jednotky (NPJ) z roku 2013

    Experimentální data ukazují, vysokou účinnost. Současné iontové nebo mikrovlnné motory mají o několik řádů nižší tah. Specifický impuls se stává nepotřebnou veličinou a je nahrazen specifickým energetickým impulsem.

  • Vysokokapacitní jednotka

    Výzkum vysokokapacitní jednotky, byl pozastaven. Zužujeme oblast zájmu k vysoké specializaci. Víme však, jak tento odložený projekt úspěšné dokončit.

    Budoucí akumulátory budou pracovat na novém, převážně fyzikálním principu.

  • Šroubovicový rozdělovač proudu

    Výzkum bezkartáčové a bezkomutátorové technologie nás přivedl k zásadním inspiracím.

    Obrázek jednoho z dílů zajimavého experimentu, který vyvrátil mnohé falešné představy o chování magnetického pole.

  • Kvantovač

    Části z experimentálního zařízení pro demonstraci kvantových jevů.

    Kvantové jevy lze pozorovat v reálném prostředí. To umožní lépe přezkoumat současné matematické modely na základě pravděpodobnosti.

  • Laboratoře

    Naše laboratoře jsou skromně a efektivně vybavené, umožnily nám s minimálními náklady uskutečnit nesporně zajimavé objevy.

    Modely jsou přizpůsobeny citlivosti dostupných přístrojů a s kreativním technickým provedením zajišťují experimentální průkaznost.

  • Výroba modelů

    Vše, co tvrdíme, máme ověřeno reálným modelem.

    Kreativní návrhy nám umožňuji zpochybňovat zažitá dogmata elektrodynamiky. Experimentálně odstraňujeme mýty teoretické elektrodynamiky. Převaha matematického nad technicko-fyzikálním myšlením v elektrodynamice způsobuje její stagnaci.

  • Výroba modelů

    Ověřování již tzv. ověřeného je podstata naší práce.

    Pochybnosti jsou hybnou silou pokroku. Neexistuje technický problém, který bychom časem nevyřešili.

  • Teoretické bádání v elektrodynamice považujeme za okrajové.

    Disponujeme nezbytným strojním parkem k zajištění vyroby pokusných zařízení.

    Experiment je z našeho pohledu hlavním prostředkem k aktualizaci poznání.

Úvod

SUPRATECH s.r.o. fyzikálně-technická laboratoř

Společnost SUPRATECH s.r.o. vznikla 21. října 2008 zápisem u Krajského soudu v Brně pod spisovou značkou C 60057. Na konci roku 2012 bylo společností uskutečněno několik objevů v oblasti elektrodynamiky.



  • O našem výzkumu.

  • Stav současné elektrodynamiky.

  • Odkud pramení naše kritika Maxwellových rovnic ?

  • Faraday zákon versus účinky spádu magnetického pole.

  • Patentové úřady se rozhodují dle zastaralé a neaktualizované teorie.

  • Je dnešní elektrodynamika ještě schopna rozpoznat skutečně významný objev od nevýznamného ?

  • Absurdistán v praktické elektrodynamice - aneb mýty o homogenním magnetickém poli.

  • Otevřený transparentní účet - odměna pro prvního 230 000,- CZK.

  • Budoucnost pro Supratech s.r.o.




  • O našem výzkumu.


    Úkolem společnosti byl nejprve provádět aplikovaný výzkum zejména v oblasti elektrodynamiky. Postupem času se aplikovaný výzkum změnil v základní výzkum. Prioritou tohoto základního výzkumu se stalo experimentální prověřování současné teoretické elektrodynamiky. Posloužily k tomu moderní technologie, nápady a objev vysokoteplotního supravodivého stínění z roku 1987. Vytyčené cíle nakonec vedly k několika dalším objevům, které v současnosti slouží společnosti jako základ k tvorbě nových technologií.


    Stav současné elektrodynamiky.


    Dnešní klasické fyzikální obory, se omezují na pouhý popis stavu. Jsou prezentovány jako souhrn absolutních zákonů. Výzkum se prakticky zastavil. Nejzávažnější zaostávání jsme zaznamenali v elektrodynamice. Elektrodynamika se stala jakousi vědeckou misií a je skoro nemožné mnoha uznávaným kapacitám klást fyzikální otázky a dostávat na ně fyzikální, tedy experimentální odpovědi. Dostává se matematických a teoretických odpovědí a ty jsou generalizované a považované za nejlépe prověřené s odkazem na pokrok v mezioborových nebo dílčích disciplínách. Prakticky od roku 1865 vznikala situace, že pro samotnou korektnost není možné jednoduše prosazovat nové nápady a myšlenky, které by šly proti současné, experimentálně neaktualizované teorii. Studium elektrodynamiky v podstatě představuje studium rovnice kontinuity na vícero variací. Naši inženýři dostali teoretický nástroj, který je nadmíru závislý na různých tabulkových koeficientech. Samotný pokrok v klasické elektrodynamice je nulový. Pokrok v disciplínách, které se oddělily od fyziky resp. elektrodynamiky (např. elektrotechnika, elektronika, mikroelektronika) nebo pokrok v mezioborových disciplínách (např. biofyzika, geofyzika, elektrochemie, astrofyzika) si mnohdy klasická elektrodynamika osvojuje jako důsledek kvality teoretického základu. Teoretický základ elektrodynamiky neměl žádný vliv na uskutečněné objevy, které posunuly jmenované obory kupředu. Zaznamenali jsme i situaci, že mnoho inženýrů Maxwellovým rovnicím vůbec nerozumí a řídí se jimi obvykle z hlediska časové změny indukčního toku ale zachování kontinuity, které by mělo dávat smysl porozuměním Maxwellovým rovnicím v podstatě nerespektují. Svědčí o tom různá intuitivní technická řešení existující jen na papíře a na patentových úřadech. Našemu výzkum proto neuniklo zaměřit se na zprovoznění těchto nefunkčních řešení. Výsledkem bylo zjištění, že to není možné. Provedli jsme experimentální důkaz z hlediska vzniku Lorentzovy síly. Report je shlédnutelný na linku zde nebo v originále na linku zde a chystáme zveřejnit rovněž ekvivalentní důkaz přímo z hlediska časové změny homogenizovaného magnetického toku.


    Odkud pramení naše kritika Maxwellových rovnic ?


    Nabízí se otázka jak je možné napsat takovou kritiku ? Odpověď je následující:
    Prezentace Maxwellových rovnic v sobě zahrnuje i teoretické homogenní magnetické pole. Tím se obor hodnot matematicky rozšířil na obecnější škálu hodnot, které by měly zahrnovat pozitivní výsledek i pro rovnoměrný pohyb elektricky neutrálního vodiče v homogenním magnetickém poli nebo ekvivalentně pro časovou změnu homogenního magnetického toku. V přírodě však takové homogenní magnetické pole neexistuje. V experimentech, které byly v minulosti prováděné se malé nehomogenity magnetického pole vždy zanedbávaly. Tato skutečnost spolu s faktem, že Maxwelovy rovnice neposkytují, bez korekcí permeabilit prostředí, přímé hodnoty měřených veličin implikovala zdánlivý soulad teorie s praxí. Naše společnost se s těmito postupy neztotožnila a realizovala vlastní experimentální modely, které využívají homogenizované magnetické pole (homogenní radiály, kruhy). Pomocí takto homogenizovaného pole jsme mohli spolehlivě ověřit jaké jsou skutečné relace mezi experimentem a Faraday zákonem, potažmo teoretickou elektrodynamikou. Více informací naleznete v článku o experimentu, který dokazuje měřitelný nesoulad s Faraday zákonem z hlediska vzniku Lorentzovy síly (z hlediska délkového integrálu: link zde). Report přímého výsledku z hlediska magnetického toku (z hlediska plošného integrálu zde) se připravuje. Oba tyto výsledky zajišťují kompletní fyzikální důkaz, že jak prostý pohyb vodiče homogenním magnetickým polem, tak i prostá časová změna homogenního magnetického toku, představují jen slabé podmínky ke vzniku elektromagnetické indukce nebo inverzního jevu. Tyto výsledky dokazují, že matematická rovnice tzv. Faraday zákon neplatí pro ty obory hodnot, které jdou přes homogenní nebo radiálně homogenizovaná magnetická pole. Pro obory hodnot, které jdou přes reálná nehomogenní magnetická pole, může Faraday zákon dosahovat přibližnou shodu s realitou jen pomocí lineárních transformací v podobě koeficientů permeabilit prostředí. Myslíme, že početně zběhlý čtenář snadno pochopí, že jakýkoliv lineární koeficient dokáže zreálnit cokoliv z fyzikálních hodnot.


    Faraday zákon versus účinky spádu magnetického pole.


    Maxwellovy rovnice dávají tedy jen orientační představu o realitě, jinak napsáno: pro homogenní pole neplatí a pro nehomogenní pole dávají nesprávnou fyzikální ideu s přibližně správnými matematickými hodnotami. Nepříjemným teoretickým důsledkem našich experimentů pro Maxwelovy rovnice je, že samotné zachování kontinuity magnetického pole je pro vznik indukce nepodstatné. Existuje však pro Maxwellovy rovnice, konkrétně pro Faraday zákon jedno pozitivum: fakt, že pro každý uzavřený elektrický okruh v nehomogenním magnetickém poli existuje sjednocující, univerzální, lineární transformace (koeficient půměrné využitelnosti hladin magnetického pole, jako důsledek spádu magnetického pole), která zajistí dobrou shodu výpočtu s reálnými hodnotami indukce nebo hodnotami inverzního jevu a která nahrazuje koeficient zohledňující magnetické prostředí. Tento koeficient je měřitelná veličina, narozdíl od matematicky odvozené konstanty prostředí (matematicky odvozené z Ampérova zákona, který souvisí s fyzikálně nesprávným Faraday zákonem). Permeabilita prostředí se tedy stává nadbytečná konstanta. Dalo by se napsat, že z hlediska Faraday zákona permeabilita prostředí implikuje, mimo jiné, i velikost průměrné využitelnosti hladin magnetického pole. Problém je v tom, že z hlediska Faraday zákona by permeabilita prostředí musela být vždy nulová pro vodič, který se pohybuje ve směru magnetického pole, který je nějak homogenizován. Vodič, který by se pohyboval ve stejném poli ale v jiném směru, než je homogenizovaný směr, by najednou permeabilita prostředí vyskočila na nenulové hodnoty. Tento fakt je evidentní rozpor se smyslem existence permeability prostředí, která musí být konstantní pro dané prostředí a nezávislá na zdroji magnetického pole.


    Patentové úřady se rozhodují dle zastaralé a neaktualizované teorie.


    Smyslem zveřejňování těchto informací je vyvolat společenskou diskusi a poptávku po nových technických řešení a technologií, které vyvíjíme v souvislosti s experimentálním objevem přímé přeměny elektrické energie na pohybový impuls (elektromagnetického warpu). To může být časově náročnější. Na patentový úřad půjdeme jedině, pokud budeme disponovat funkčním modelem. Nepředpokládáme, že by nás jakýkoliv patentový referent bral vážně pokud nebudeme takovým modelem disponovat. Tato obava též logicky vyplývá z faktu, že Maxwellovy rovnice jsou pro takové předpoklady "slepé", chcete-li: jalové. V současnosti disponujeme množstvím informací, které můžeme postupně zveřejňovat aniž bychom se připravili o investiční potenciál plynoucí z tohoto výzkumu.


    Tak silnou rezistivitu dnešního vědeckého konzervatismu jsme neočekávali - aneb je dnešní elektrodynamika ještě schopna rozpoznat skutečně významný objev od nevýznamného ?


    V průběhu času jsme si uvědomili, že nebude vůbec jednoduché nějak publikačně přimět odbornou veřejnost aby se našimi experimenty vážně zabývala. Naše výsledky jsme v rozpracované verzi předvedli k oponentuře anonymnímu recenzentovi generovaného z ČVUT, setkali jsme se s odvahou dávat obecná nekonkrétní, negativní hodnocením a na druhou stranu jsme se setkali s nedostatkem odvahy pouštět se do konkrétních diskusí odůvodňující tyto odmítavé postoje na předvedené výsledky nebo s nedostatkem odvahy zdůvodnit proč tyto výsledky označovat za nezajímavé. Starší verzi reportu z výstupů výzkumu jsme též předvedli akademickému teoretikovi, který pro udržení stávající teoretické platformy odmítl upustit od relativistické argumentace i za cenu že relativita by se v takovém případě stala aplikovatelná podle toho jaký typ pole pozorujeme. Konkrétní odezva byla: "..při pohledu jak z inerciální, tak z neinerciální soustavy dojdeme k úplné shodě Maxwellovy teorie s Vašimi experimenty.." Těžko si dovedeme představit, že bychom tento přístup mohli fyzikálně akceptovat a připustit, že pro homogenní pole neexistuje vztažná soustava k zajištění stínění a pro nehomogenní pole taková vztažná soustava vždy existuje. To bychom mohli připustit jenom, pokud bychom relativitu začali používat jako univerzální zaklínadlo. Domníváme se (zatím z jednoho setkání), že současná akademická obec je orientovaná matematicky (matematika je dílo člověka, nikoliv dílo samotné přírody) a má nedostatek fyzikálně-technické invence. Hraje zde určitě svou roli i profesionální ješitnost a i jiné vlivy. Na druhou stranu musíme být vděční, že konkrétně oslovený neanonymní akademik byl schopen nějak konkrétně protiargumentovat. Můžeme rovněž v sobě najít určité pochopení pro odmítavou reakci profesora, který kariérně vyrůstal v určitém akademickém prostředí, ve kterém se téma Maxwellových rovnic pěstuje jako fundament základního fyzikálního názoru. Elektrodynamika je totiž tak konzervativní, že jako jedna z mála vědních oborů připouští jen jednu teorii bez dalších alternativ (toto je např. v medicíně, biologii či geologii nemožné).


    Absurdistán v praktické elektrodynamice - aneb mýty o homogenním magnetickém poli.


    Abychom odstranili široce zakořeněný mýtus současné elektrodynamiky, že mohou existovat řešení stejnosměrných elektrických strojů bez kartáčů, bez elektroniky a bez polovodičů (jinými slovy nezávislých na kartáčích a nehomogenních magnetických polí), vypsali jsme odměnu tomu, kdo nám takové funkční zařízení předvede. Využíváme k tomu existenci udělených patentů, které taková řešení prezentují nejen za funkční, ale i průmyslově využitelná. Tyto rešerše samozřejmě na požádání poskytneme. Pravděpodobně některé z těchto patentů jsou i vyrobené, ale jsme přesvědčení, že pokud jsou funkční, tak vždy s pomocí interní elektroniky, která je instalovaná i přesto, že v přihlášce vynálezu se tvrdí, že ji vynález nepotřebuje. Obvykle se argumentuje tím, že by takový např. motor nebyl regulovatelný. Tento argumet neobstojí protože regulace je možná stejně dobře nebo jednodušeji pomocí externích elektronických regulátorů napětí. Není tedy možné elektroniku zabudovávat interně přímo do takto koncipovaného vynálezu pokud má být funkční i bez elektroniky. Nicméně chápeme marketinkovou sílu užívání vlastního patentu de iure. Co natom, že je de facto nefunkční a musí být tedy doladěn osvědčenými úpravami.


    Otevřený transparentní účet určený pro prvního, kdo nám předvede funkční model - odměna 230 000,- CZK a poskytneme návod jak je získat pomocí již udělených patentů.


    Aktuální výše odměny shlédnutelná na transparentním účtu: zde. Věříme, že si tyto prostředky někdo rád vyzvedne - stačí jen málo: prokázat, že se mýlíme. Nebo snad jsou dnešní odborníci tak dobře placeni, že jim tato částka nestojí za malou námahu ? Podmínky k vedení a využití tohoto transparentního účtu jsou k vidění: zde.


    Budoucnost pro Supratech s.r.o.


    Budoucnost naší společnosti vidíme ve třech úkolech:
    - Vývojem nové technologie pro konstrukci elektromagnetického warpu.
    - Publikováním a výzvami akademické komunity aby začala nezaujatě vědecky protiargumentovat k výše uvedeným experimentům.
    - Realizaci monografie, která bude komplexně informovat o novém pohledu na elektrodynamiku - zde budou zveřejněny i experimenty, které považujeme v současnosti za investičně strategické.

    Smyslem druhého úkolu je poukázat na to, že dnešní elektrodynamika a jistě i další klasické obory jsou neaktualizované, globalizované a unifikované což zvyšuje riziko dlouhodobého udržování celosvětového omylu. Některé klasické disciplíny jsou orientované na globalizovanou korektnost a žijí si svým akademickým životem, který může degradovat konkrétní obor na misijní nauku. Myslíme, že nelze vědu nechat v komunitní izolaci s nedotknutelností autorit a jejich geniality. Je nutné státní vědecké organizace neustále široce (např.i z laického pohledu) vyzývat k prokazování účelnosti vynakládání nemalých prostředků na jejích provoz.

    Informace o historii nákladů, které byly průběžně vynaloženy naší společností, bez státních dotací, naleznete zde. Informace o činnosti naší společnosti najdete zde.





    Aktuality

    4 


    Vlastnosti mikrosvěta se v makrosvětě projevují mnohem více, než jsme si dosud mysleli.
    Neztrácejí se, jen mění formy, které čekají na odhalení. I toto je důvod, proč jsme se rozhodli přípravy avizovaného reportu přímého důkazu, že změna magnetického toku je slabá podmínka ke vzniku elektromagnetické indukce, zařadit až do monografie. Dalším důvodem je též velký objem dat a dokazování mimo rozsah stručného reportu. Tomu, kdo by měl zájem takový report realizovat, zapůjčíme zdarma jedinečný stolní tester homogenizovaného magnetického pole. Místo tohoto reportu budeme publikovat aktualizovanou verzi stávajícího reportu (důkaz z hlediska vzniku Lorentzovy síly je dostatečně silný), ve kterém budou objasněny fyzikální příčiny nemožnosti vzniku indukce v homogenním nebo homogenizovaném magnetickém poli. V aktualizovaném reportu bude matematický aparát ještě více přizpůsoben Maxwellovým rovnicím a bude zřejmé, proč tak dlouhodobě odolávají revizi, kterou avizuje kvantová fyzika:
    Dozvíte se že, obecně vzato, je to způsobeno tím, že většina konstrukčních řešení na vyvolání indukce nebo opačného jevu se fyzikálně nacházejí, díky různým symetriím a technologické proveditelnosti, v oblasti, která neumožňuje odhalení dalších vlastností magnetického pole. Dosavadní, snadno proveditelná technická řešení využívající jenom nehomogenní magnetické pole, nemohou poskytovat úplné informace.
    Jinými slovy: nespokojili jsme se s akademickým redukcionismem nebo matematickými indukcemi. Naše metody jsou převážně deduktivní a experimentální. Díky těmto metodám se nám podařílo dosáhnout simulace homogenního magnetického pole a podařilo se odhalit, že současné teoretické závěry elektrodynamiky neplatí obecně. V aktualizovaném reportu dospějeme k závěru, že vlastnosti mikrosvěta se v makrosvětě projevují mnohem více, než jsme si dosud mysleli.

    Fakt, že se patentové úřady na celém světě dopouštějí rozhodovacích omylů, by mohl vést k iniciaci přehodnocování oficiální teoretické platformy. Na jaře 2017 jsme prostřednictvím datové schránky nabídli panu děkanovi ČVUT Praha, aby si kdokoliv ze zaměstnanců fakulty elektrotechnické vyzvedl odměnu motivačního konta. Tato výzva zůstala bez jakékoliv odezvy. Přitom stačilo předvést funkční model některého patentovaného ryzího generátoru / ryzího motoru (k zapůjčení nebo zakoupení byla uvedena čísla patentů s odkazy na autory). Aktuální zůstatek tohoto konta je zde. K této částce je k dispozici dalších 200 tis. CZK na režijní náklady. Originál textu výzvy je k nahlédnutí na tomto linku.
    Budeme usilovat o systematickou medializaci našich experimentů. Byli bychom rádi, kdyby se zapojili další přispěvatelé na vratné motivační konto. Dnes již víme s absolutní jistotou, že nikdo nebude schopen předvést žádný, ani patentovaný model PHG / PHM a tedy jediným účelem navyšování tohoto konta je diskreditace současného pohledu na elektrodynamiku a tím potažmo i vědeckého konzervatismu. Bližší informace najdete zde.




    Úvahy o matematické a fyzikální logice II:
    Nádherný příklad propastného rozdílu mezi matematickou a fyzikální logikou jsme získali od mladé doktorandky následujícím výrokem: "Každý bagr ve vašem obýváku má modrou barvu" Je to pravdivý výrok ? 99,99 % populace okamžitě napadne jediná odpověď: Nepravdivý výrok, protože do většiny obývacích pokojů se žádný bagr nevejde. Některým napadne, že je to chyták. Těch, co vědí, proč je to výrok matematicky pravdivý, je minimum. Platí dokonce, že každý výrok nad prázdnou množinou je pravdivý. Můžeme o nějaké množině tvrdit cokoliv jen do doby, dokud nezjistíme, že tato možina je neprázdná. Fyzikální logika je na straně drtivé většiny a dle této logiky by musel každý namítnout, že výrok nemá smysl. Fyzik tedy přemýšlí o věcech, o kterých předpokládá, že patří do nějaké neprázdné zájmové množiny. Matematikové přemýšlejí o čemkoliv bez ohledu, zda má objekt zájmu nějaký reálný základ. Matematikovi záleží na správnosti a úplnosti (soundness and completeness), kdežto fyzik by se o úplnost a uzavřenost vůbec neměl pokoušet. Fyzik se musí pouze přibližovat k reálné pravdě. Jakmile se fyzik začne pokoušet hledat nějakou uzavřenost a úplnost a může se mu to i podařit, tak se vystavuje nebezpečí, že se tato pravda matematicky všeobecně zalíbí. Do této pasti se dostala současná oficiální elektrodynamika. Více jak 150 let zůstala beze změny. Autor základních rovnic elektrodynamiky se stal celebritou. Samotný pokrok se úplně zastavil. Právě kvantová fyzika objevuje ony rozpory mezi klasickou a kvantovou elektrodynamikou. Mnozí akademikové tyto rozpory vysvětlují "oslím můstkem", který se jeví jako pravdivý: V makrosvětě se vše kvantové vytratí. Předchozí věta je výrok nad myšlenkově prázdnou množinou. Nikdo nemá ani zdání, jak vypadá ona množina vytrácejících se faktorů, a přesto se mnozí k takovým redukcionistickým výrokům uchylují. Jenže nic se nevytrácí. Tak jako ve vesmíru astronomové nacházejí relikty, které napovídají o minulosti a struktuře, tak i v elektrodynamice nalézáme, tedy v naší laboratoři, makro formy energetických hladin. Závěrem vyslovíme praktické tvrzení: Výroky nad prázdnou množinou nebo nad množinou, o které nic nevíme, jsou fyzikálně sterilní.